13/7/2016 - 2:19 pm

České „lokály“: piva porážející globalizaci

Written by

V České republice se nachází na 300 regionálních minipivovarů. V minulých letech jejich počet soustavně rostl o 30 až 50 ročně. Česká lokální piva se tak stávají fenoménem i v době celosvětových řetězců a potravinových konglomerátů.

Se spotřebou piva 150 litrů ročně na jednoho obyvatele je Česká republika nejžíznivějším státem světa a držitelem řady pivních rekordů.

Litr vypitý za 3 s

V září 2015 si 50.000 hostů v různých restauracích zároveň připilo, čímž úspěšně vytvořili rekord. Další rekordman z Okrouhlé v roce 2008 vypil litr piva za 3,31 sekundy. Nejdelší had z 9710 pivních kelímků měřil 121,41 metru a vznikl v roce 2002 v Žatci. I díky takové oblibě chmelového moku má Česká republika našlápnuto na další prvenství – v rostoucím počtu malých regionálních pivovarů s celkovou produkcí do 10.000 hektolitrů ročně. Na popularitě místním pivům přidává patriotismus zákazníků a také zvědavost pivních fajnšmekrů, kteří chtějí ochutnávat a srovnávat nové chutě jejich oblíbeného nápoje.

Malé podniky, velký business

Minipivovary můžou udržovat blízký kontakt se zákazníky, snadno zohlednit jejich potřeby a připravovat speciální produkty. Maličký pivovar Biovar Ostrava například připravil vánoční speciál s oříškovou příchutí Blackdog nebo chilli speciál Firedog. Lokální minipivovary tak nezbytně nemusí bojovat s univerzálními značkami velkých konkurentů. Naopak, mohou s velkými pivovary spolupracovat a nakupovat suroviny a ingredience, jejichž výroba by v malém byla podstatně nákladnější. Minipivovary využívají také nižšího zdanění spotřební daní. Výroba piva v malém se tak stává dostupným způsobem podnikání. Někteří provozovatelé vedou minipivovary vedle svého hlavního podnikání jako koníček nebo další dlouhodobější investici, pro jiné se pivovarnictví stává posláním.

Do začátku jen s vědomostmi

„Táta uvažoval o založení vlastního malého pivovaru docela dlouho. V pivovarnictví pracoval od roku 1981,“ popisuje Adam Matuška, sládek rodinného pivovaru Matuška, který vystudoval obor technologie piva v Praze a zkušenosti získával například v Tunisku, Dánsku, Anglii nebo USA. V rodinném pivovaru Adam Matuška pracoval od jeho založení a své maturity v roce 2009: „Samotná cesta k první várce piva v roce 2009 trvala několik let. Na vybavení a spuštění pivovaru jsme pochopitelně potřebovali peníze. S tím nám pomohla celá rodina. Táta v podstatě vždycky pracoval jako sládek, takže dobře věděl, jak připravit dobré pivo. Vždycky se dá trávit víc a víc času přípravou online reklam, na Facebooku a podobně, nebo přemýšlením o zvláštních lahvích. Ale lidé si pivo kvůli reklamní kampani nebo zvláštní lahvi koupí jen někdy, třeba jako dárek. V naprosté většině případů si ho naopak koupí právě kvůli jeho chuti,“ dodává Adam. Pivovar Matuška zatím připravil 25 různých piv a celoročně vaří 8 druhů, některé určené i pro export. Do dnešního dne získal pivovar 28 různých ocenění, včetně zlatého ceny Světového mezinárodního pivního poháru v japonské Jokohamě v roce 2014.

Mnichův mok a návrat tradice

Další raritu v řadách minipivovarů představuje klášterní pivovar v pražském Břevnově, který je pravděpodobně nejstarším v republice. Břevnovský klášter byl založený v roce 993. Záhy poté nejspíš začali mniši vařit také pivo. Nepřímo to potvrzuje listina papeže Innocence IV. z poloviny 13. století. V průběhu dějin byl pivovar několikrát vypleněn, uzavřen nebo přestavěn. Definitivně výroba skončila v roce 1889, aby mohla být po 123 letech, v roce 2012, obnovena. Dnes pivovar připravuje 8 druhů piva, které můžou zákazníci ochutnat také v nedalekém Klášterním šenku. Příběh Břevnova ukazuje, že popularita malých pivovarů nemusí být novinkou, ale spíš návratem k historické tradici, který nedovedla zvrátit ani globalizace.

Read 984 times Last modified on 13/7/2016 - 2:50 pm
Login to post comments
Top

Friday's Newsletter with the best stories of the week.

Your email address: (required)